ARNY di Brittasgang

A co to znamená? to vše se dočtete v dnešním článku.

Je sobota ráno, páníčkové se ještě válejí v posteli. Mě už to moc nebaví a tak paničku vytáhnu na procházku. Nejdeme dvakrát dlouhou procházku, což je celkem škoda. Ale jak znám paničku, určitě má k tomu dobrý důvod když se vrátíme z procházky, panička mi dá baštu a jde něco vytvářet. Já si zalezu do pelíšku a ležím. Po vydatném obídku se začne panička balit.  To už vím, že se něco bude dít. Za pár minutek dorazí i páníček, takže jsme kompletní a můžeme vyrazit. Kam? to zatím nevím. V klidu si lehnu v kufru a čekám, jaké překvapení to bude tentokrát. Za chvíli už vím, kde jsme a v kufru sedím a kňourám a všechno možné. Panička zaparkuje a ještě připravuje plno věcí. Páníček mě naštěstí alespoň pustí z kufru, takže mohu jít napřed

Už běháme se Sendynkou, mou láskou, po dvoře a všude možně. Jsme oba šťastní a je to na nás vidět. Ani nám nevadí, že nemáme paničky u sebe, jsme totiž “menší” závisláci naše procházka směřuje k lesu. Naši procházku však neplánujeme do lesa, jak si já myslím, nýbrž na “soukromý cvičák”, který buduje tatínek Káji.  A co se zde bude dít? nebude se cvičit poslušnost, stopa ani obrana, ale postoj. Ten jsem s paničkou nezkoušel hodně dlouho, ale jak jsme se všichni přesvědčili, tak postoj se nezapomíná. Všichni při mém focení asistují, samozřejmě i Sendynka po více jak hodinovém tréninku, pochopitelně i s odpočinkem, ještě chvilku míčkujeme a následně se vydáme na zpáteční cestu. Cestou ještě házíme míček, paničky se domnívají, že nás snad utahají

Už jsme došli na louku za barákem. Paničky někam odběhly a páníček na nás dohlíží. Za chvíli už přiběhnou s větví třešně. Ano, přesně tak. Je přeci první máj, tudíž nastává chvíle, kdy ležíme vedle sebe a nad hlavami nám “visí” větev rozkvetlé třešně. No řekněte sami, není to romantické? romantiku neprotahujeme, nejsme zcela sami a tak jdeme raději ještě blbnout.

A nastává čas loučení, Kája i Sendy nás jdou doprovodit k autu, ještě poslední minutka…už naskakuji do kufru a moje láska mi opět mizí z dohledu. Ale jen na chvíli, panička mi slíbila, že zase přijedeme. Tak uvidíme.

Mějte se krásně.

Váš Arny

Fotečky budou určitě co nevidět

Za tyto profesionální fotečky mockrát děkujeme naší zlaté Kájušce, která je skutečně profík

Pár foteček z běhání

   

   

   

   

   

Pod rozkvetlou třešní se svou láskou Sendynkou

 

A nyní fotky mé maličkosti v postoji - no řekněte sami…:-)

   

   

   

   

Tento příspěvek byl publikován dne 5. 5. 2010 (Středa) v 9.08 v rubrice Ze života. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat svůj komentář.